Úterý. Po ranní rozcvičce a vydatné snídani, jsme se rozhodli uspořádat sportovní zápolení, abychom naše táborníky přivedli na jiné myšlenky. Zápolili jsme v různých disciplínách, např. potápění, držení polena, lukostřelba na živý terč :-), hledání talismanu ve zbytcích a odpadcích, hod na koš a další. Nálada v táboře se hodně zlepšila. Po ukončení zápolení jsme vyhlásili nejlepší borce:

1. Hanka Lišková
2. – 3. Terka Hyžáková
2. – 3. Viktorka Zemánková

1. Matěj Kovář
2. Filip Matůš
3. Jakub Dorňák

Pondělí. Dnešní den jsme započali velmi brzy: úderem půlnoci jsme začali plnit bobříka odvahy. Místní domorodci nás vzbudili a chtěli nám ukázat krásy místního pohřebiště. Prý je to nejkrásnější přesně o půlnoci. Mnozí z nás se sice zdráhali, ale protože jsme měli strach, že urazíme jejich božstvo absolvoval každý stezku za jasné noci. Našli se i takoví, kteří se odhodlali až na pátý pokus. Ale nebylo se čemu divit, protože někteří se vraceli se zježenými vlasy.

Dnes večer cérky složily písničku, kde vlastně je shrnut celý dnešní den. Protože si ji nemůžete poslechnout, tak alespoň slova (nápěv na písničku Anděl  – Karel Kryl):

Hned jak jsme se probudili,
bubnovali nám kapky
na okna našich pokojů,
v kterých jsme prvně spali.
Pak byla těžká rozcvička
v dešti a s pláštěnkama.
Pak jsme si dali do nosu
a dobrotama sa cpali.
 

Po roce jsme se opět vydali na výpravu „Po stopách Egypťana Sinuheta“. Na cestu jsme se nalodili v našem domovském přístavu ve Valašské Polance. Hned na začátku jsme museli za cestu zaplatit měděnými kroužky u pana průvodčího. Plavba proběhla bez větších problémů, kromě drobné epizody s nervózní starší paní – asi měla mořskou nemoc. Po přistání ve Vysokých Žibřidovicích nás zastihla průtrž mračen (alias menší deštík). A protože jsme chtěli ušetřit poslední zbylé peníze, nenajali jsme si velbloudy, takže poslední úsek cesty jsme museli zvládnout po vlastních.

Tak jako v minulých letech, tak i letos se uskutešní dětský letní tábor. Pojedeme stejně jako minulý rok na faru do Vysokých Žibřidochovic. Tábor se uskuteční od 21. července do 26. července. Přihlásit své děti můžete do 10. července u Marka Matůše (tel. 774 118 716).

Plakát najdete v přiloženém souboru.

P.S.: Zážitky z minulých táborů můžete najít zde.

Naši ministranti se 3. března zúčastnili tradičního interděkanátního turnaje ve florbalu v Kašavě. Do zápasů jsme nasadili dva týmy: jeden do kategorie 1. až 5. třída, druhý do kategorie 6. - 9. třída. Po hrdinském výkonu mladší ministranti obsadili skvělé třetí místo, za které obdrželi čestný diplom.

I když někteří borci nebyli se svým umístěním spokojeni (především ze starší kategorie), věříme, že nabrali zkušenosti a že příští rok to bude jenom lepší!

V neděli 4. prosince k nám do kostela dorazil Mikuláš. Narozdíl od minulých roků, letošní Mikuláš byl ze zahraničí, ze Slovenska. Údajně český Mikuláš nestíhal a tak požádal o výpomoc svého slovenského kolegu :-)

Fotky z mikulášské besídky lze nalézt zde.

Mikulášovi děkujeme na nadílku a těšíme se na shledanou zase za rok!

Fotky z tábora ve Vysokých Žibřidovicích si můžete prohlédnout zde.

Tak dnes asi poslední zprávy z Vysokých Žibřidovic.

Dopoledne jsme se proměnili v detektivy, kteří pátrali po totožnosti námezdních zabijáků. Po celém táboře visely jejich podobenky, my jsme si museli pamatovat jejich tváře, oči, nosy i vlasy a poté složit naprosto přesnou kopii mafiána.

To byla ale jen kratičká rozcvička před odpoledním programem – očekávanými piráty. Na všech táborech je tato hra naprostou jedničkou a nejinak tomu bylo i u nás. Rozdělení do čtyř týmů (států) jsme převáželi peníze přes moře (les), abychom získali co nejvíce své měny.

Středeční den bývá na podobných táborech  kritický.  Poprvé nás za čtyři dny probudila nikoliv píšťalka vedoucích, ale prudké sluníčko, které svítilo hned od rána.  Bohužel ani jistota krásného počasí neobměkčila vedoucí, aby nám odpustili rozcvičku. A nebyla ledasjaká, běhali jsme bosky po mokré trávě. A ta po ránu nemá právě tu ideální teplotu.   Trochu jsme remcali, ale dostalo se nám jasného vysvětlení, běhání bosou nohou po mokré trávě je prý podle nových lékařských výzkumů mnohem lepší medicínou na bolest v krku než Strepsils.