Den 1.

Po roce jsme se opět vydali na výpravu „Po stopách Egypťana Sinuheta“. Na cestu jsme se nalodili v našem domovském přístavu ve Valašské Polance. Hned na začátku jsme museli za cestu zaplatit měděnými kroužky u pana průvodčího. Plavba proběhla bez větších problémů, kromě drobné epizody s nervózní starší paní – asi měla mořskou nemoc. Po přistání ve Vysokých Žibřidovicích nás zastihla průtrž mračen (alias menší deštík). A protože jsme chtěli ušetřit poslední zbylé peníze, nenajali jsme si velbloudy, takže poslední úsek cesty jsme museli zvládnout po vlastních.

Tábor jsme rozbili na úpatí pyramid, které tu zbudovali místní domorodci. Po krátkém odpočinku jsme se vydali na průzkum okolí řeky Nil. Hráli jsme několik oblíbených her, jako např. trojnožka, molekuly a boj o kopí. Cestou zpět každý nabral dřevo, co unesl, abychom si mohli večer udělat táborák.

Z některých dětí se během tábora stanou kulturisté:  zavedli jsme systém, že každé sprosté slovo „odměňujeme“ 10 kliky, nebo kolem „štěstí“.

Při táboráku padla nejlepší hláška dne: na oznámení, že si teď zazpíváme večerku, někdo odpověděl, že už nemá hlad. Tento výrok pronesl Kuba, ale raději nebudeme uvádět který :-)

Tak to je pro dnešek vše, když to dobře půjde, tak se ozveme zase zítra.