Tábor Vysoké Žibřidovice - den 6. (čtvrtek 4. srpna)

Tak dnes asi poslední zprávy z Vysokých Žibřidovic.

Dopoledne jsme se proměnili v detektivy, kteří pátrali po totožnosti námezdních zabijáků. Po celém táboře visely jejich podobenky, my jsme si museli pamatovat jejich tváře, oči, nosy i vlasy a poté složit naprosto přesnou kopii mafiána.

To byla ale jen kratičká rozcvička před odpoledním programem – očekávanými piráty. Na všech táborech je tato hra naprostou jedničkou a nejinak tomu bylo i u nás. Rozdělení do čtyř týmů (států) jsme převáželi peníze přes moře (les), abychom získali co nejvíce své měny.

Tábor Vysoké Žibřidovice - den 5. (středa 3. srpna)

Středeční den bývá na podobných táborech  kritický.  Poprvé nás za čtyři dny probudila nikoliv píšťalka vedoucích, ale prudké sluníčko, které svítilo hned od rána.  Bohužel ani jistota krásného počasí neobměkčila vedoucí, aby nám odpustili rozcvičku. A nebyla ledasjaká, běhali jsme bosky po mokré trávě. A ta po ránu nemá právě tu ideální teplotu.   Trochu jsme remcali, ale dostalo se nám jasného vysvětlení, běhání bosou nohou po mokré trávě je prý podle nových lékařských výzkumů mnohem lepší medicínou na bolest v krku než Strepsils.

Tábor Vysoké Žibřidovice - den 4. (úterý 2. srpna)

Konečně svítí sluníčko a my hned po rozvičce (asi osm kilometrů běhu vesnicí… :-) jdeme pěšky na dlouhý, předlouhý, dlouhatáááánský kopec. To nám trvá asi hodinu, ale pohled na okolní hory v okolí za tu námahu stojí. V dálce dokonce vidíme Praděd.

V lese jsme dostali první dnešní úkol – postavit z kamenů velké mohyly na počest našich padlých spolubratrů rytířů, kteří tu byli před námi a zemřeli v boji proti Turkům při křížové výpravě.

Stránky