Farnost a kostel Sv. Jana Křtitele ve Valašské Polance

Valašská Polanka vznikla za selské kolonizace na přelomu 13. a 14. století, tehdy ještě pouze  jako Polanka. Vlastní kostel neměla, patřila k panství vizovickému.V letech 1714 až 1727 spadala Polanka pod komendální kostel v Pozděchově. Poté připadla k části broumovského panství, spravovaného vsetínskými duchovními. Později ji získává Josef Illesházy, jehož potomci se výrazně podíleli na výstavbě několika kostelů v našem regionu.Kostel

V roce 1777 probošt Jan Leopold Hay z Mikulova, předseda duchovní komise, navrhnul aby byly postaveny kostely v Polance a nedalekém Zděchově. Tento návrh byl následně císařským výnosem schválen.

Největší zásluhy na výstavbě kostela měl majitel panství hrabě Jan Illesházy, který věřícím daroval stavební materiál, kříž a další náležitosti a předměty potřebné pro slavení bohoslužeb. Přes nemalé problémy při výstavbě ( zřítila se část klenby) již v roce 1778 mohli polančané navštěvovat svůj vlastní kostel. Byl zasvěcen Sv. Janu Křtiteli, kterého považoval za svého patrona právě hrabě Jan. Současně s kostelem byly postaveny rovněž budovy fary a školy.

V průběhu staletí prošel kostel řadou drobných i větších úprav a rekonstrukcí. Několikrát byla překrývána střecha, opravována fasáda, upravováno a měněno vnitřní uspořádání a interiérové vybavení. Také hřbitov, který byl na pozemku kolem kostela byl postupně přemístěn na blízký svah. Poslední významná úprava skončila v roce 2003 a obsahovala přístavbu nové zděné věže se schodištěm a zvonicí, rekonstrukci střechy a fasády.

Kamenný kříž před kostelem je z r.1779, je na něm vyobrazen znak rodu Illeshazy. Tento kříž je jedinou registrovanou kulturní památkou v obci.

Stávající kostelní varhany byly v roce 1935 dodány a osazeny firmou Bratří Riegerové z Krnova.

Ve věži kostela jsou dnes zavěšeny dva funkční zvony – Sv. Jan Křtitel z r.1959 a Sv. Cyril a Metoděj z r. 2007 a je zde osazen i malý zvon „umíráček“  z r. 1720, který patrně kdysi býval na zvonici, jež se objevuje na starých mapách Polanky.

Jako první spravoval polanskou farnost jako kaplan P. František Stonavský a až do dnes zde sloužilo na 40 kněží.

KostelNa přelomu 19. a 20. století zde jako farář působil P. Antonín Přibyl. Vedle příkladné pastorační činnosti také psal prózu, skládal hudbu a ve farní kronice velmi podrobně popsal život lidí na Valašsku. Na žádost skladatele Leoše Janáčka, který Polanku za pobytu na Valašsku navštívil, nacvičil s farníky pro národopisnou výstavu ve Vsetíně (1892) a Všeslovanskou národopisnou výstavu v Praze r. 1895 pásmo valašské svatby a valašské dožaté.

V letech 1938 až 1975 v Polance obětavě sloužil P. Jan Absolon. Na sklonku II. světové války se spolu s farní hospodyní sl. Aurelií Ludwigovou zasloužil o záchranu životů obyvatel nacisty vypálených Vařákových pasek.

Od roku 1975 do února 2013 spravoval  farnost P. Josef Berec SVD.

Nyní je farnost administrována vsetínským děkanem P. Františkem Králem.

Pod Farnost Valašská Polanka spadají rovněž věřící ze sousedních obcí: Lužné, Leskovce a Seninky.

Farnost Valašská Polanka vychovala dva kněze:

  • P. Ladislav  Filgas (1917 - 2001), rodák z Lužné , vysvěcený v roce 1942, působil zejména na severu  Moravy
  • P. Ladislav Kozubík SDB (* 1959), rodák z Valašské Polanky, vysvěcen v r. 1986, v současné době působí ve farnosti Telnice u Brna.

(Podrobnější historické informace o kostele i náboženském životě ve farnosti se můžete dočíst např. v knize Valašská Polanka rodná naša dědina autora Petra Korabíka, kterou si můžete půjčit v místní knihovně nebo zakoupit na Obecním úřadě ve Valašské Polance).